ROCKOVÁNÍ

Text od Blue Effect najdete na http://www.blueeffect.cz/novinky/mnichovicke-rockovani~179/

Fotky z JR2010:

• by a.alois: http://www.rockovani.cz/index.php?option=com_rsgallery2&Itemid=4&gid=12
• Ondřej Vosák: http://www.vosak.eu/galerie/jarni%20rockovani%202010/album/index.html
• Zdeněk Svoboda: http://lightshow1.cz/rockovani_jarni_2010/
• Milan Bakeš:
  • http://bakes.rajce.idnes.cz/Blue_Effect_s_Vladimirem_Misikem/
  • http://bakes.rajce.idnes.cz/Dekolt/

Pořadatelé příjemného mnichovického open air festivalu Rockování, který probíhá vždy na konci prázdnin, se poprvé pokusili vytvořit i jeho zmenšenou jarní variantu pod střechou, v sále tamní restaurace Mnichovická krčma. A vyklubala se z toho neméně podařená akce, i když dlouho to vypadalo, že lidi to sobotní odpoledne a večer mají úplně jiné starosti – nakonec se však sál přece jen zaplnil a atmosféra v něm byla přímo elektrizující. Nicméně nepředbíhejme.

Akci měli odstartovat punkýši zakázanÝ ovoce, jenže den předtím jim ochořel zpěvák, a tak se zahřívání publika byl nucen ujmout RED BARON BAND. S novou osobou za mikrofonem a s novým albem Reflections na kontě (to ovšem nazpíval ještě bývalý frontman Mirek Jech) podala tahle kapela více než pádný důkaz, že hard rock nejen že stále žije, ale hlavně že to nemusí být nutně nějaká omšelá, smutně vyšeptalá muzika. A jestli se někdo obával, co způsobí ona zásadní změna v sestavě, tedy přijetí zpěvačky po dvou natolik výrazných frontmanech (před Jechem v RBB zpíval Honza Holeček, dnešní člen Luboš Andršt Blues Bandu), možná mu údivem spadla čelist: Monika Infernalis totiž zpívá natolik agresivně a přitom technicky bravurně, že dává vzpomenout třeba na Lucii Bílou v jejím metalovém období s Arakainem. Všechna čest!

Pražský PANKIX se vrací na pódia po delší pauze způsobené tím, že zpěvačka Sanela Radovič plnila mateřské povinnosti. Kapela má nového bubeníka, ale jinak zachovává věrnost příjemnému, v nejlepším smyslu slova písničkovému pop rocku.

EGOTRIP měl v Mnichovicích také jiného bubeníka, ovšem v tomto případě nebyla důvodem personální změna, nýbrž nutný záskok za Martina Švece, který ten den zrovna hrál někde s Plexis, tedy už dlouhá léta svými hlavními chlebodárci. Narychlo domluvený náhradník z kapely Proximity se ale svého úkolu zhostil se ctí a většina lidí o nic zásadního z tvrdého a zároveň melodického crossoveru Egotripu tím pádem nepřišla. Pozor: soubor začíná zvolna koketovat i s češtinou!

Skupina DEKOLT svůj koncert překvapivě pojala unplugged. Tuhle partu tvoří nesmírně šikovní mladí muzikanté a zpěvačka, kteří jsou převážně studenti Ježkovy konzervatoře, a na jejich precizních výkonech je tvrdý dril znát. Samotný repertoár (míněno vlastní tvorba) už bohužel tak výrazný zdaleka není a speciálně jen pro tuto příležitost připravené převzaté pecky, především pak Ironic od Alanis Morissette, z něj dost výrazně vyčnívaly.

Další ryze akustický, více než devadesátiminutový (!) blok přinesl legendární BLUE EFFECT. Přesněji řečeno, nejdříve několik svých notoricky známých písniček odzpíval jako host kdysi dávno první zpěvák Blue Effectu VLADIMÍR MIŠÍK jen ve dvojici s Radimem Hladíkem. Pak už přišla celá skupina ve svém současném obsazení a skutečně excelentním výkonem doslova odbourala publikum právem bouřící nadšením. A dlouhatánská série složená ze vtipně poskládaných útržků všemožných vypůjčených slavných kousků, od The Beatles až po Michaela Jacksona, byla provedená s takovou nepředstíranou chutí a radostí, že člověk takřka hmatatelně cítil, jak si to Hladík a jeho parťáci užívali a královsky se přitom bavili. Takováhle zábava mě rozhodně neuráží!

Americký zpěvák a kytarista DAVID GORE si u nás udělal jméno už coby člen výborné jižanské formace The Cell. Poté, co se z Prahy přestěhoval na sever Čech, si tam postavil novou družinu LOUISIANA ALLEY a na Jarním Rockování s ní měl premiéru. Hudebně není zas tak vzdálená od toho, co Gore předváděl již v dresu The Cell, nicméně daleko větší váhu v celkovém výrazu má moderní americký country rock. Což je ovšem ze zdejšího pohledu bigbít jako řemen a kdyby tahle parta přijela třeba na Portu, 'pečbuřti' by nejspíš v hrůze utekli – anebo kapelu umlátili svými ešusy. Country music, jakou mají rádi, to totiž připomíná asi tak málo, jako pomatený severokorejský diktátor Kim Čong-il mírumilovného demokratického politika 21. století...

Jarní předkrm mnichovického Rockování se povedl. Teď už nezbývá než udělat si čas na 28. srpna!